Akta X
26. června 2008 v 17:30 | shagy
Byla veliká vichřice a lilo jako z konve.Ten den u mě spala kámoška Terka.Přivezla si sebou notýsek a tam na posledních stranách bylo napsáno neznámé číslo.Vůbec nevěděla,jak se tam dostalo.Já jsem tam zavolala.Někdo to zvedl a takovým slabým hlasem řekl:Ahoj!Hrozně jsme se vylekaly,a tak sem to položila.
Říkaly jsme si,že je po všem,ale nebylo!Když jsem zatáhla rolety a uléhaly jsme ke spánku,uviděly jsme,jak se na nás u kraje rolety dívá něaké oko.Říkaly jsme si,že jsme unavené a že máme vidiny.Zhruba po 10 minutách jsme vidělY,jak někdo velkou lampou svítí do našeho pokoje.Po chvíli na můj polštář začal svítit žlutý laser,následně červený a modrý.Divili jsme se,odkud to jde a když jsme se to pokoušely chytit,tak nám to pořád utíkalo.Zkusily jsme naši odvahu a podívali se pod roletu,ale nikdo tam nebyl.Stáhly jsme roletu a šly zase spát.Po chvíli jsme uslyšeli nějaké kroky,které zanedlouho přestaly.Dodnes nevíme,co to bylo,ale je nám stále divné,kdo řekl do toho telefonu to:Ahoj!Pro mě z toho plyne ponaučení,že už nikdy nebudu prozvánět číslo,které najdu a neznám ho.

26. června 2008 v 17:08 | shagy
Když jsem byla malá,dostala jsem od tatínka medvídka.Měla jsem ho moc ráda a i jsem s ním spávala.Jednou,když jsem spala,slyšela jsem jeho hlas!Bylo to neuvěřitelné,ale ano!Další noc také a takhle to trvalo dost dlouhou dobu.Mluvil a říkával: Nevyhoď mě nikdy do koše,prosím!Tahle věta se ozývalo za sebou velmi často.Když jsem to jednou nevydržela,protože mě to fakt hodně rušilo,tak jsem ještě v noci vstala a toho medvěda jsem šla vyhodit pryč z mého pokoje.Ráno když jsem se probudila tak tam nebyl.Šla jsem zpátky do pokoje a na mé posteli byl zpátky můj medvídek,ale...!Měl ulomenou hlavičku a byl vypelichaný!Nedokázala jsem si to vysvětlit,co se vlastně mohlo stát!Přemýšlela jsem,ale bohužel jsem na nic nepřišla.S odstupem času se na to snažím zapomenout.
Kristýna 12
26. června 2008 v 16:54 | shagy
Jednoho listopadového dne jsem šla od kamarádky zkratkou přes les.Slunce,které zapadalo,ozařovalo listy kaštanů.Náhle jsem za sebou uslyšela kroky.Otočila jsem se,ale nikdo tam nebyl.Když sem se otočila zpátky stála 5 cm od mého obličeje postava a dívala se mi přímo do očí.Jediné,co jsem viděla byla kápě a 2 černé oči.Nevydržela jsem to a omdlela jsem.Když jsem se probudila,byla už tma.Rychle jsem pospíchala domů a říkala si,že to byl jen přelud.Cestou jsem přemýšlela,jak to vysvětlím našim.Náhle mi zapípal mobil.Otevřela jsem batoh a viděla na displeji příchozí MMS zprávu.Otevřela jsem ji a nevěděla co si o tom mám myslet.Na obrázku byl kruh a vtom kruhu velké Z.A to Z bylo na světle růžovém podkladu.Náhle jsem si uvědomila,že ten podklad je kůže.Něco mě zapálilo na noze!Podívala jsem se na svou levou nohu a na lýtku byl ten samý obraz jako v MMS zprávě!Když jsem se vzpamatovala,přečetla jsem si komentář ke zprávě,kde bylo psáno:Mě neunikneš!Zemřeš!Stála jsem jako kdybych zkameněla.Nevím,jestli jsem měla halucinace,ale zdálo se mi jako bych uslyšela hlasitý smích.
Terka
26. června 2008 v 16:44 | shagy
Já a moje kámoška Zuzka už dlouho pronásledujeme někoho,nebo něco co se schovává v kravíně naší vesnice.13.1 2007 jsme se tam šli podívat a co se nestalo!Uviděli jsme děsivě nahnutý sloup,ve kterém bylo elektrické vedení.Strašně jsme se lekly a přeběhly do stodoly,ve které je velice staré seno.Hned jak jsme přiběhly,uviděly jsme na seně postavu!Měla velké červené oči a z pusy jí tekla krev!Lekly jsme se tak,že jsme běžely na to seno.Postava tam nebyla,ale byl tam dopis a oblečení.V dopise stálo:Nesnáším vetřelce a proto nelezte tam,kde se bojíte!Dopis jsme měly v ruce a vtom zafoukal vítr a dopis se nám najednou sám od sebe roztrhal.Uslyšeli jsme řev a prchaly pryč.Babičky nám řekly,že před 50 lety se tohle také stalo.Jednoho dne něaký pán postavil tento kravín a jelikož v něm nikdo nechtěl pracovat,tak ho to rozzuřilo natolik,že na něj svolal kletbu.Teď se kravínu raději vyhýbáme.
Síma a Zuzka 10
26. června 2008 v 16:34 | shagy
Střelnice
Jednoho letního večera jsme s kamarádkou Bárou stanovaly.Byl úplněk.Řekli jsme si,že uděláme bojovku.Tak jsme šly do střelnice.Přesně před 30 lety se tam stala vražda.Říká se,že se tam jeden pán zbláznil a v amoku zastřelil všechny lidi,co tam byli,včetně sebe.Od té doby nebyla střelnice v provozu.Vždycky byla uzamčená a my lezli oknem.Ten den však byla odemčená.Vešli jsme dovnitř,rozsvítili jsme a šli do vedlejší místnosti.Najednou se ozvala rána.Začalo pršet.Začaly se ozývat strašidelné zvuky.Zjevilo se tam 10 lidí.Došlo nám,že ten pán zabil skutečně 10 lidí včetně sebe.Všechno do sebe zapadalo přesně tak,jak mi vyprávěl děda.Ty osoby se k nám přibližovali,byli blíž a blíž.Obě jsme se klepali strachy.Plížili jsme se ke dveřím,ale dveře byly zamčené.Jedna z těch osob vytáhla zbraň,kterou se střílelo,namířila na nás a vyšla rána.V tu chvíli vše zmizelo,rozsvítilo se a přestalo pršet.Doma jsme to řekli jen dědovi.Věděl přesně,co se stalo,protože nám k tomu řekl: Jen jediný člověk to přežil a to jsem já.
Bára a Lucka 14